před blogem, za blogem...

...bookerka sedí a hlavu si láme... Aneb náhled do zákulisí blogu Já, bookerka :-)

Předtím jsem tu měsíc nebyla, a i když je tu už článek tak trochu na tohle téma (tadyyy)... Proč vám neposkytnout ještě širší (a méně filozofický) pohled na čas a tvorbu blogu? Tak tedy, pohodlně se usaďte a jdeme na to :-)

Nebo správněji řečeno - já jdu na to. Zatím jsem ale v pohodě, jelikož aspoň vím, o čem chci mluvit. Občas se totiž stane tohle: celý den si říkám, že bych mohla zas něco napsat, mám chuť, čas a vůbec, chce se mi psát. Jenže mi chybí to základní: nápad. Takže chci psát, ale nevím o čem. Perfektní, ne? (Ne.)

A dobře, musím přiznat, že někdy se mi zas nechce. Znáte to - máte volno, rodina vás pro jednou nechá v klidu žít - a teď byste měli začít vymýšlet nějaké úžasně poutavé téma, které pak ještě úžasněji zpracujete a postnete na váš naprosto nejúžasnější blog? Ehm, ne, díky. Někdy si člověk tu pauzu fakt dopřát musí, no ne?

Ale zpátky ke psaní (uf...). Je fakt, že když už se najde nějaké to téma, článek sám už se tak trochu vysype z hlavy sám. Aspoň já to tak mám - s nápadem rovnou sednu k mobilu nebo počítači a píšu (a píšu, a píšu, a...). A proto - až někdy napíšu něco fakt zmateného, může za to moje trhlá a často vyčerpaná hlava.

Jak asi (tak logicky, žejo) víte, zvykla jsem si ke každému článku přidat aspoň nějaký obrázek. Nechce se mi, ale jelikož bych asi fakt měla: čerpám je odtud. 

Když článek napíšu, ještě před publikováním ho projedu a zkontroluju si chyby a/nebo pozměním nějakou tu úpravu a tak. No a pak? Pak už zbývá jen kliknout na ,,publikovat" - a přidat odkaz do sekce Přehled článků.

A jo, vím, že publikuju hlavně večer - i dneska . Ještě jsem ani nedopsala, a venku už je tma. Sovy si počtou už dneska večer, skřivánci (Nebo slavíci? Nejsem schopná si to zapamatovat...) až zítra :-).

Takže tolik k přípravě mých superhustěmegaskvělých článků (haha). Užijte si je!